Jak funguje terapie hrou?

Pokud rodiče přivádějí do terapie malé dítě, obvykle vědí, že s dětmi pracuji prostřednictvím terapie hrou. Jak je ale možné, že „obyčejná hra“ pomáhá dětem s jejich problémy?

Hra je pro dítě nejpřirozenější činností. Děti si hrají jaksi automaticky. Prostřednictvím hry se učí, do hry se ale také promítají jejich aktuální pocity a prožitky. Mým úkolem je pomoci jim, aby o těchto prožitcích mohly mluvit, anebo aby v terapeutické herně mohly prožít něco jiného, příjemnějšího.

Stávám se po dobu terapie jejich „větším kámošem“. Hraju si s nimi, sdílím s nimi emoce, nechávám je volně projevit a vyjádřit všechno, co potřebují. Naslouchám jejich potřebám a podporuji je v hledání vlastní cesty k řešení problémů nebo přístupu k nim. Věřím, že dítě ví samo nejlépe, co by právě potřebovalo. Umí to vyjádřit, jen je ne vždy slyšet. Mám tu čest být tlumočníkem z „řeči hry“, ve které se snažím neustále zdokonalovat, do „řeči dospěláků“.

K dětství chovám hlubokou úctu. Děti jsou intuitivní bytosti. Intuice značí přirozenost a ta znamená moudrost. Děti dokáží vnímat emoce mnohem citlivěji, než dospělí, a dokáží se také velmi rychle učit, daleko nejlépe prostřednictvím prožitku. V terapii hrou zážitek dominuje nad slovy, protože děti o svých životech nedumají a nemluví. Děti je žijí. Právě proto může být terapie hrou velmi efektivní cestou k řešení jejich potíží.

(O tom, jak terapie s dětmi probíhá, se dočtete na mém webu.)